Spásná idea gangbangu (o cvičení)
Já zrovna nikdy netrpěla obdivuhodnou výdrží, neutuchající motivací a nikdy neopouštějícím nadšením. Což je prakticky ve všech oblastech života problém a při cvičení se projevuje ihned. A to následovně:
- Výdrž jde dolů s mými myšlenkami. Vždy cítím, že jakmile začnu při běhu nebo posilování přemýšlet nad něčím jiným, než je text songu a číslo opakování, jsem ztracená a smutná, začnu se podkopávat a přestávám si věřit, že bych mohla cokoli nějak dobře dokončit, cvičením počínaje, vztahy a školou tak nějak konče… přitom ale cvičení je nejlepší vyháněč těchto úvah ven celkově. Tyhle myšlenky mě teď trápí hodně; nejradši bych celé dny prospala, přitom mě ale trápí kruté a cokoli vyčítající sny, ústřední tématem je ‘jsi nezajímavá vzhledem a osobností naprosto k ničemu’. Mám strach ze samotného strachu, tedy nemám výdrž, protože si řikám, že výdrž nemám a pak výdrž opravdu ztrácím. Jediná možnost je přestat to poslouchat a dokázat si opak.
- Motivace. U cvičení mám jedinou: že mě to baví. Nejvíc mě baví posilovat. Baví mě sledovat výsledky, co lezou z těch aplikací (už jsem zkusila i nike+ a docela se mi líbí), že se zlepšuji, baví mě o cvičení mluvit a motivovat ostatní. To mě baví tolik, že to přebije i mírnou nenávist k běhání (a běhu jsem se věnovala dřív nejvíc, takže asi tak :)). Nezajímá mě hubnutí nebo tvarování, je mi to docela jedno, to ať si tělo řeší samo, jak bude vypadat. Jde mi jen o navýšení radosti ze života za použití cvičení a zjistit, čeho až mohu dosáhnout. A ráda cítím svoje svaly fungovat. Zdravotní benefity bývají skvělou motivací, ale nemám je v popředí.
- Jenže udržet si nadšení, nemít z cvičení rutinu a povinnost a nepřestávat vidět pozitiva, i když se přestanu zlepšovat, když to začne být těší, nebo když se přidá stres z jiných oblastí… A zničehonic mě před pár dny napadlo využít situace mých znuděných mužských kamarádů, co nemaj teď kromě hledání nové práce co dělat. Navíc když mají za sebou láskystrasti a chtějí se z toho dostat skrz ztrátu tuků a nábor svalů. Hodila jsem do placu návrh, že bychom cvičili spolu - stejné dny, stejný plán, případně pozměnit si cvik dle svého. Nejlíp i fakt spolu, když budem ve stejném městě. A bez výhovorek. Já vždycky chtěla být stejně dobrá jako kluci, seknout s něčím, když jsem v tom sama, mi nedělá problém, protože si výmluvy najdu snadno… v obležení Beranů, co budou furt mluvit o tom, jak si dali do těla a jak cejtěj ty změny k lepšímu, s ničím neseknu.
Tsa se zhostil úkolu plán připravit. Na mailu mi leží dokument s vypsaným cviky na následující týden - 3x týdně pokaždé 35 minut cvičení i s přestávkami; posilování s příměsí cardio. Popravdě, když jsem to stahovala, byla jsem trochu nervózní, protože jsem měla svou představu… která se docela vyplnila, hlavně co se pátku týče, kdy žádné přestávky nejsou a u toho jen komentář: “…si protáhni pořádně nohy, protože dostanou zabrat :)” Moje nohy budou mít pár týdnů trochu šok, řekla bych.
A když to má zítra vypuknout, udělala jsem si dnes krátké video pro zobrazení svojí postavy ‘před’, abych přece jen měla nějaké srovnání, když se nechci moc vážit a měřit (a před-a-po fotky mě nebaví navíc jim nevěřím) - výtažek; mně by bohatě stačilo, kdyby se zmírnila celulitida a nad zbytkem ani nepřemýšlím (a kdybych tu své míry sdílela, asi by mi bylo něco doporučeno :-X). Pak zkusila udělat insanity fittest, který mi vůbec nevyhovoval a málem jsem si něco vykloubila a tak zapátrala ve své klasice a vyměnila za ZWOW 57. Jedno kolo jsem dala za 18 minut, takže takhle blbě na tom teď jsem, ale hodlám toto opakovat každý měsíc pro srovnání, jestli se mi povede lépe a já věřím, že ano :) A nakonec šla ven s cílem 3 kilometry, běhat, klidně ujít, jen se nezastavovat. Naposledy jsem běhala někdy v půlce ledna a když jsem si srovnala výsledky, tak jsem byla potěšena, jelikož ten dnešní byl o 1 minutu a 10 sekund na kilometr lepší, čekala jsem to spíš naopak :) K tomu plánu tedy přihazuji ještě dvakrát týdně běh, do půlky května tříkilometrový, později přidám.
Jinak, chtěla jsem se sice držet jen jednoho téma, ale tak mě napadá, když je v teď módě ask.fm, zda si to taky nemám zařídit. Plno lidí nemá tumblr, nevyzrálo na fungování disqusu nebo neřeší skrz facebook (kde ostatně taky už moc nestíhám být) a ask.fm by měl fungovat i anonymně, jak jsem pochopila. Na druhou stranu si říkám, že by to byl nejspíš nesmysl, co by nikdo k tázání mě nevyužil. Tak se nemohu rozhodnout a já nesnáším, když se nemohu rozhodnout…
